Velikost a struktura našich středisek na ochranu medvědů nabízí zvířatům ideální prostor pro jejich ptřeby, mohou rozvinout svou touhu po pohybu, ukrývat se, hloubit brloh a dopřát si zimní spánek. Rybníky umožňunjí vydatné koupele a pečování  os srst - medvědi milují vodu! Navíc ošetřovatelé zvířat vytvářejí mnohé podněty pro přirozené chování: vědi na hraní medvědy zaměstnávají a podněcují jejich zvědavost.

Zásada všech medvědích projektů VIER PFOTEN - FOUR PAWS  je, že medvědi zde nejsou vystaveni na odiv. Kontakt s lidmi je redukován na nutné minimum, aby měl medvěd hnědý možnost si vytvořit svůj vlastí denní rozvrh. Návštěvníci získají náhled na denní program zvířat - ale jen medvěd určuje, zda se ukáže. Může se kdykoliv stáhnout.

Jako ve volné přírodě stráví naší medvědi většinu dne hledáním potravy. Ošetřovatelé zvířat schovájí krmení v oboře a průběžně vytvářejí další podněty pro aktivitu medvědů. Hry s krmením podporují rozvoj myšlení a dovednost medvědů, např. pneumatika naplněná koulemi potravy.

Zkušení ošetřovatelé a veterinární lékáři divokých zvířat se starají o medvědy individuálně, aby je vyléčili z jejich zdravotních obtíží a nevhodných stereotypních způsobů chování. Chování medvědů je pozorováno a dokumentováno. Projekt VIER PFOTEN - FOUR PAWS úzce spolupracuje s vědci a univerzitami, kteří naše projekty sledují.

Bývalí majitelé medvědů se musí při předání zvířat do projektu VIER PFOTEN -FOUR PAWS zavázat, že si nebudou opatřovat nebo držet další medvědy.
V našich MEDVĚDÍCH LESECH nechováme v zajetí žádné potomstvo dívokých zvířat - všichni samcí medvěda jsou kastrovaní.

V rámcí přepravy, případně při příjezdu do MEDVĚDÍHO LESA v Arbesbachu, je medvěd nejprve vyšetřen veterinářem. Zkoumá se jeho celkový stav, je vyšetřen jeho chrup a provedou se všechny nutné lékářské zákroky. Protože středisko na ochranu medvědů neslouží výslovně k rozmnožování, je medvěd kastrován.

Po přijezdu a lékařském vyšetření se dostane medvěd do obory pro přivyknutí. Zde si může zvykat na novou svobodu pohybu a prozkoumávat prostor. Veterinář a ošetřovatel medvědů ho mohou během této doby dobře pozorovat. Až si medvěd přivykne, otevřou se spojovací dveře do sousedních prostor. Nyní se může medvěd vydat na objevnou cestu a také poznávat své druhy.

Ačkoli je medvěd hnědý ve volné přírodě samotářem, v našem záchrannéem centru medvědy ¨sdružujeme¨ žijí spolu v malých skupinách. To se projevuje pozitivně na chování jednotlivých zvířat: Sociální kontakt a společná činnost odbourávají také rychleji poruchy chování.

Někteří medvědi si vytvořili za dlouhá léta v zajetí těžké poruchy chování, kterých se teprve v nových životních podmínkách v BÄRENWALD - v MEDVĚDÍM LESE postupně zbavují. K tomu úcelu upravujeme jejich životní prostor a podporujeme jejich přirozené chování (anglický odborný termín pro tento model chovu zní ¨Behavioral and Environmental Enrichment¨).
Cílem je vytvořit pro zvířata podmínky, které se podobají jejich životu ve volné přírodě. K tomu účelu se například schovává potrava, tak aby byl medvěd velkou čast svého času zaměstnán jejím vyhledáváním, tak jako ve vonlé přírodě. Rozmanité možnosti vyžití jako hrabání, šplhání a plavání mají medvědům poskytnout zábavu.

Někteří medvědi si vytvořili za dlouhá léta v zajetí těžké poruchy chování, kterých se teprve v nových životních podmínkách v BÄRENWALD - v MEDVĚDÍM LESE postupně zbavují. K tomu úcelu upravujeme jejich životní prostor a podporujeme jejich přirozené chování (anglický odborný termín pro tento model chovu zní ¨Behavioral and Environmental Enrichment¨).
Cílem je vytvořit pro zvířata podmínky, které se podobají jejich životu ve volné přírodě. K tomu účelu se například schovává potrava, tak aby byl medvěd velkou čast svého času zaměstnán jejím vyhledáváním, tak jako ve vonlé přírodě. Rozmanité možnosti vyžití jako hrabání, šplhání a plavání mají medvědům poskytnout zábavu.

Další důležitou součástí projektu je, že si zde medvědi mohou sami určít svůj denní program, podle vlastního žiivotního rytmu. Také vyžití podle ročních období hraje velkou roli - přirozený charakter jrajiny tak umožňuje zvířatům vyhrabat si vlastní brloh k  zimnímu spánku.